Jinak
Nejhorší hra z mé oblíbené kategorie je asi Attack! To byl fakt strašný zážitek :) A ty Schatze des Dunklen turms jsou asi nezařaditelné :)

Vlaada
Tak s tímhle nesouhlasím ... sice hrajeme hlavně ameriky, ale i eurovky si k nám cestu našly a je jich myslím více než dost kvalitních které si rádi zahrajeme a vlastníme.
Když hraješ hru jednou, a byla tak špatná, že tě přestala zajímat ve chvíli, kdy se vrátila zpátky do krabice, nebudeš si pamatovat její název, když jsme takových v korunce hráli více. Napsal jsem ty které mi nejvíce uvízly v paměti, ty zbylé asi nebyly tak strašné aby mi uvízly v paměti. A o to přece jde ne ? napsat ty nejslabší, ne uplně všechny ...

sydo
Co tě na Attacku! tak deprimovalo ?

Schatze des Dunklen turms
v tomto se musim opicit po Sydovi. Ono se to ale poji taky se zpusobem prezentace v Essenu, kde nam to vysvetloval hubeny chlapek, typicky nazrzly vychodni nemec, co strasne smrdel cigama a byl hrozne nadsen z toho, ze objevili novy herni prvek v deskovych hrach - velky zeton s napisy ANO/NE na stranach, kterym se hazelo jako s minci. Proste nekdo nekam prisel, hodil si zetonem a zase sel nekam jinam, pokud ho teleport neteleportoval uplne do pr...yc. :-)

bottom
Pax Romana .... ha ha ha ha ha
teď vážně
DIXIT...hrál jsem dvakrát, jednou střízlivý a totálně jsem prohrál, dohnali mě o kolo! podruhé ožratý a vyhrál jsem!...moc hezké obrázky a některé bych si pověsil do předsíně zarámované, ale jinak hru již nemusím v životě více hrát...

panzer
Nevím, celkově mi to nesedlo, nemám rád wargame ss figurkama, kostkový bůh byl i na můj vkus až příliš mocný a námořní bitva byla opravdu tragicky vyřešená.

sodovka
Co je tak špatného na Naval Battles ?
Prostě když máš karty tak to do někoho pořádně nasypeš, nejlépe do mažleky, manžela, dobrého kamaráda apod. :)

Agricola
zkusil jsem jen jednou ale to chování prasat, kidání hnoje, rozmnožování ovcí, malých sedláčků a podobné činnosti mne krajně odpuzovaly. Možná kdyby bylo naroubováno na jiný sektor než historii JZD ....
Což vlastně nekritizuji hru ale téma

Okay, whatever...
... já mám prostě blok říkat o něčem, co je evidentně dobře a šikovně uděláno, že je to špatné jen proto, že nejsem cílová skupina. Je to o úctě k práci ostatních...

Možná je to tím, že jsem na druhé straně barikády... ale spíš ne, dělal jsem to vždycky (např. na imdb jsem hodnotil jen filmy, které se mi líbily atd.). A jakémukoliv žebříčkoidnímu hodnocení počítačových či deskových her, do kterých jsem dělal profesionálně, jsem se prostě výhýbal.

vlaada
jenže tím, že nenapíšu, když se mi něco nelíbí, donutím ostatní si myslet, že ta daná věc je naprosto super a pak budou třeba zklamaní, ze stejných důvodů jako já ...

Bottom 10
Říše snů (odehráno cca 5 her)
Téhle hře jsem dal několik šancí a to v době kdy jsem měl doma cca 3 hry, takže jsem neměl s čím srovnávat. Bohužel hra mi od začátku a i po několika pokusech připadá nemastná neslaná, prostě nic moc.

Ztracená města (odehráno cca 20 her)
V době kdy jsem hrál Euro, jsem si na webu přečetl několik nadšených ohlasů. Hru jsem si koupil a následovalo velké zklamání. Hra je abstraktní a hodně náhodná. Ladění s tématem mi přijde v podstatě samoúčelné a místo expedicí by se mohl klidně vykládat hlávkový salát a bylo by to jedno. Od té doby, když vidím ve hře karty s číslama jako ve Ztracených městech, tak zpozorním, abych neudělal stejnou chybu dvakrát.

Poštovní kurýr (1 hra)
Tahle hra mě po první partii odradila natolik, že nemám ani chuť jí zkusit po druhé.


Théby (1 hra)
Zkusil jsem na deskohraní. První kolo jsem se rozkoukával, na konci druhého se nudil a po třetím jsem měl chuť tu hru zašlapat do země a to i přesto, že jsem snad vyhrál. Tahle hra mě fakt nebavila a přišla mi hodně stereotypní.

Scrabble (několik her, ale nevím přesně kolik)
K téhle hře mám vyloženě negativní vztah od dob dětských táborů. Nemám jí rád a při představě, že jí hraju ve 4 lidech mi běhá hrůzou mráz po zádech. A "nejlepší" na téhle hře je situace kdy někdo vymyslí nějaký zhovadilý novotvar, který je sice podle pravidel spisovné češtiny, splňuje všechna pravidla hry a přitom ho člověk slyší poprvé a naposled v životě. To se pak umí i dospělí pěkně pokousat.

To je sice jenom bottom 5, ale je to to co mě napadlo jako první.

Vlaada
Ja být designer her tak asi taky nedávám čísílka a body, v tom ti rozumím. Mně se třeba libí, jak to dělá Faidutti, jeho ideal game library si rád procházím :)

Ella
jojo když se budeš řídit hráčem, který hraje hry toho stylu jaké se líbí i tobě, tak ti to může jen pomoct...
Si třeba myslím taky, že je bang špatná hra, ale dokáže zabavit lidma kteří ji hrajou zvlášt když je dělaná pro větší počet lidí ;). Jestli ji to staví do špatných her to nevím ... ale vím že jsme se u ní bavili, ono není moc her kde si můžeš odstřelit kamarády :).

Parxel
Připojuji se k Thébám. Kraficky pěkné, průměrně mě to i bavilo, ale ty pytlíky jsou tak debilní mechanismus, že tohle už vážně ne. S úpravou pravidel by se mi to asi líbilol víc...

hry které mi nesedly
Tak... neříkám, že to jsou úplné ztráty času ale... space hulk, všemi opěvovaný. dvakrát jsem to zkusil a na můj vkus je tam mrtě náhody a málo pravidel a taktiky. Mart mě za to zastřelí, ale je to tak. oproti tomu bych to srovnal s Claustrophobii, která mě bavila a je to z stejného soudku. Dokonce i ten svět mám hrozně rád. Ale space hulk prostě ne.
Potom další dýky do zad - Wotr. Pro mnohé modla. Hrál jsem ji dvakrát tak i tak. celý den jsem četl pravidla a stejně jsem tam dělal chyby. Někdo to má hrozně rád, ale mě nesedí diametrálně odlišné herní strategie hráčů. Ale zase jsem koukal na Chaos in the old world a ten se mi líbil. Navíc jsem fanda pána prstenů a když se mi podařilo vypustit balroga u Morie tak jsem byl šťastnej jak blecha. Ale zkrátka, když si ji už nikdy nezahraju, nevadí.
Titan je složitá věc. Ve dvou bomba, ve třech ujde a ve více by mě k tomu nikdo nedonutil. Takže takhle.
Agrikolu jsem hrál jednou a už asi zkoušet nebudu. I když věřím, že by mě třeba bavila. Těžko říct. Mám rád hry, kdy se hráči tiše snaží optimalizovat řešení. Ale rozhodnutí jestli jednu krávu nebo dvě kozy...
Doufám, že tu není poblíž Adalpo, ale sjedu švábí salát. viděl jsem, zkusil jsem a nikdy víc.
Jinak jsem ochotný si zahrát vlastně cokoli, Z pohádky do pohádky nelze strčit sem. Ta hra si na nic nehraje. Jednou jsem prohrál sázku a musel jsem si to s přítelkyní za trest jednou zahrát. Prohrál jsem a okamžitě si vyžádal odvetu. Dostihy a sázky jsou nostalgie. Hraju ji tak jednou za 3 roky. Protože ji má ráda moje maminka. A vždcky vyhraje. Během prvního kola skoupí trenéry a pak už jen platím a platím. Ale co bych neudělal pro druhé. A třeba wow: ag vubec. šla z domu. A to mám rád svět válečného řemesla i proroctví a možná i talisman. Ale tohle mi nesedlo. Asi proto, že si to hrálo na pvp, který tam nebyl. uf... asi tak vyloženě noční můra je pro mě asi jen kooperativní carcassonne s opatstvím.

jejda...
bang nesnáším...

PJ
Právě ty pytlíky mě dostaly!

Pytlíky a Théby
Théby mám rád :) a pytlíky mi nevadí, beru to tak, že se hrabu v písku a netuším, jestli něco vyhrabu...a PJ, kdyby sis to zahrál s mým nejmladším, a viděl, jak mu při tom lovení svítí očička a následuje nadšení či zklamání... on tu hru hraje vlastně kvůli těm pytlíčkům :) ale uznávám, že moc strategie v tom není :)

to Parxel
V první řadě Deskohrátek jsme natáčeli na Scrabblovém turnaji a bylo vždycky humorné pozorovat hráče, jak sedí proti sobě přemýšlí odklepávají hodiny jak při šachu, dělají a zapisují tahy a pak najednou z ničeho nic oba vyskočí jak čertíci běží k počítači rozhodčího, který tam má oficiálni scrabblový slovník, tam si protihráč zkontroluje jestli soupeřovo slovo existuje, pak běží zase ke svému stolu a pokračují v "šachové partii". A takhle vyskočí a běží několikrát za hru :D.

tak jo dostal jsem chuť taky něco sjet :)
Když si projdu můj seznam her na BGG, které jsem hrál nebo vlastnil (z her které momentálně vlastním nesjedu nic, protože není důvod), tak co jednoznačně už nikdy nemusím hrát a mám k těm hrám vyloženě odpor je Ticket to Ride a Jambo. Nebudu se pouštět do soudů jestli jsou to dobré hry nebo ne, jen já osobně tyto dvě hry nesnáším :). Pak je tu pár adeptů, které mě na první hraní tak odradily, že je taky už nikdy nemusím hrát (ale už to není takový opruz jako Jambo a TtR). Jsou to Shadow Hunters a GiftTrap. A tady mě nikdo nemůže obviňovat, že když nemusím party hry, tak sjedu všechny party hry, protože Liar's Dice (alias Bluff) můžu kdykoliv když máme v korunce po nějaké delší hře a už není čas hrát znovu něco dlouhého, Dixit sice není vyloženě něco po šem bych toužil, ale ujde a Cosmic Encounter což je vlastně taky taková party hra je vůbec moje nejoblíbenější hra (i když ji hraju kvůli počtu hráčů velmi vyjímečně :( )

Pytlíky a Théby
Zcela souhlasím s Hammerem - Théby jsou extrémně oblíbené u mých prostředních synů. To očekávání, jak hrabou v pytlíku, a jsou úspěšní nebo zklamáni.

A já při této hře trpím výrazně méně než při jiných, které rovněž vyžadují (oranžový traktůrek jezdící po okraji pole a snažící se nahnat zvířátka nebo zapadne slunce a podobné noční můry, které tady ani nenominuju, protože by určitě Bottom 10 vyhrály)

Scrabble

Nemám ráda a dodnes ve mně zůstává pocit hořkosti, že mi asi před 10 roky spoluhráči neuznali slovo "fáč" s tím, že je regionální a u nich (střední Čechy) se nepoužívá, přestože jsem si po létech dotazem na Ústavu pro jazyk český ověřila, že slovo "fáč" je celostátní a tudíž mě o body obrali neprávem...

jo a...
...Tikal a Javu taky nemám rád :). A málem bych zapomněl na Space Hulk, to je pro mě frustrující minimálně ovlivnitelný dice fest.

wow
moje hry se na polici třesou strachy :-)

to Beholder
Tedy tvůj seznam neoblíbených her je velice zvláštní. Chápu, že má někdo ve svém neoblíbeném portfoliu nějakou obecně uznávanou a kvalitní hru, ale ty jich tam máš opravdu hodně :).