Souhlasím, že i díky oblibě téhle značky by se herní koncept třeba skrze house rules mohl ubírat hodně zajímavými směry. V současné chvíli mi kompetitivní tvůrčí záměr, s ohledem na velmi vysokou míru náhody, nepřijde jako příliš dobrý designerský nápad. 

Jako jo, docela příjemně se to hraje, ale mnohem spíše v tom módu na pohodu. Kdy se z karet vyslechnou různé příběhy a hráč v nich může reagovat čistě tematicky (zvolí určitou polohu a charakterový rys svého zaklínače). 

Kdy se opakovaně vybíjí ta nejsilnější monstra (jejichž nasazení není nahodilé, ale cíleně vybrané) na mapě při přátelské sázce, kdo konkrétní střet nakonec zvládne rychleji. 

Kdy se pokusíme nějak přijít na to, jak kostky v krčmě oživit způsobem, aby z toho mohla být záživná minihra, u níže nebude vadit případná časová náročnost. V kompetitivním snažení jsme je ovšem posléze zcela ignorovali…   

P.S. A i nadále se mi jeví, že je Zaklínač určen spíše menšímu (čti malému) než většímu počtu zúčastněných hráčů.