Dojmy

Mám za sebou první kola. Dvakrát jsem se pustil do pravidel, ale jsou tak šílená, že mě to zdeptalo a na čtvrt roku jsem se nebyl schopný ke hře vrátit. Naštěstí hodně pomohl asi dva roky starý gameplay - takže možná překonaný, ale dával smysl. 

Zkrátím to. Vyberete si hrdinu, jeho hlavní zbraň (ságu), dvě vedlejší a vyrážíte na mapu plnit hlavní příběh. Možná jako Descent, ten jsem ale nikdy nehrál. Tady mě překvapila ta komplexita. Třeba souboje jsou klasické kostkové. Ale můžete použít jen ty kostky, které vám dovoluje vybavení (červené, zelené a modré). Ale některý protivník jde porazit třeba jen dvěma zelenými. Takže musíte využít komba, které to vybavení dává. Třeba si k těm dvěma zeleným hodíte jednu modrou, protože ta dá jeden zelený úspěch navíc. Nebo použijete Prime (žolík)-za jeden můžete dát Re-roll, za dva kostku navíc. Nebo použijete speciální předmět. Ten je hodně mocný, ale zase dává poskvrnu. A když budete mít tři, změníte se v monstrum. Ale z toho se dá také dostat, když si dojdete do města...

A když uděláte další část své osobní ságy (Osobní příběh vedle hlavního) tak se můžete rozhodnout, kterým směrem se posunete, jak se vylepší hlavní zbraň. Ale tyhle změny se také zaznamenávají, takže můžete být hrdina, nebo taky monstrum. A hra na to taky může reagovat. Takže vedle hlavního příběhu děláte epos o sobě, výrazně si měníte zbraň a ještě se u toho stáváte hrdinou, nebo padouchem. A to všechno v rámci jedné mechaniky.

Zároveň mám pocit, že mám na procházení území a plnění ság relativně dost času (tady jsem asi něco pochopil blbě). Takže procházím po krásném, slovanském světě, likviduji Murk a monstra, která sesílá temný bůh Nix a do toho odhaluji tajemství své legendární sekery, snažím se odolat jejímu volání po krvi a zůstat hrdinou. 

Omlouvám se za neucelené první dojmy, ale jsem ze hry nadšený.