Mno, chtěl jsem se podívat do profilu, od kdy jsem zde registrovaný… Kdo hledal již tuší, že jsem našel pouze počet dní od registrace. Tak já to jdu přepočítat na nějaké rozumné datum (5275). :)

Podle dotazu do náhodné databáze jsem se s vysokou mírou jistoty registroval dne 10. 09. 2009 (select DateAdd(day, -5275 , date 'TODAY') from rdb$database).

Hraní her mě bavilo od malička. Až do sametové revoluce jsme však hráli především dámu, mlýn, halmu, žolíky či autobus. Hlavně u prarodičů, zvláště děda nás děti v dámě a žolíkách hodně "školil". A taky pochopitelně “človrdo”, občas šachy. Měli jsme doma i Dostihy a sázky, ze kterých si akorát pamatuji zoufalství jménem “distanc”. Určitě jsme to nehráli jenom jednou, každopádně mockrát to nebylo.
Jakožto ročník 71 jsem byl po revoluci sotva dospělý. Vždy mě lákala fantastika (sci-fi, fantasy…) a tak jsem záhy skupoval a četl kde co vycházelo. Několik let jsem odebíral časopis Ikarie, kde jsem našel i inzerce na “cony” a také vydání Dračího doupěte. No na conech a srazech se postupně dostal k dalším hrám.

Úplně nejdříve to bylo Dračí doupě, a potom přesně netuším, nicméně Aréna, Battletech, Miecz i magia (tedy polský Talisman), chvilku Magic, Doomtrooper. Pak mi jednou Rumun na Draconu ukázal Carcassone, Osadníky a už to jelo z kopce. :)

Hele a co se vlastně po GenX tady chce? Já jen, že se teda o chlup až 2 ještě vejdu. Jen že vedle GenZ má vytuněnější diskusi, tak jestli se chceme nechat zahanbit ;-)

@Zeus : Malinko to rozvedu. Nějak jsem se nechal strhnout poudem. Mě osobně by nejvíce zajímala asi motivace, podobně jako u kolegů. Ovšem, když už, tak také jestli se vlastně vůbec nějak zásadně hráči mezi generacemi výrazně liší. A to popravdě nevím, jestli vypátráme v oddělených bublinách. :D

@peca Tak na analýzu dat máme relativně nově AI, která dokáže docela divy. Ale potřebuje potravu. A čím přesněji bude postavená tím lépe. By to musel být dotazník typu “Co tě k hraní přivedlo?”, “Proč hraješ teď?”, "Co tě na hraní naopak nebaví?"… Pak by se to dalo třeba té AI předhodit, aby našla stejné motivátory v rámci jedné generace a odlišné oproti ostatním.

Spěchám z práce, nejsem zrovna specialista na pokládání otázek. Navíc jak spěchám, tak nezvládám rozvažovat cíle. Musím si to nechat trochu uležet. Možná by stálo za to “tyhlety” generační vlákna diskusí převést na nějaký zajímavější průzkum…

Je zde nějaký zvídavý sociolog? :)

Dobrý večer,jsem jeden z mladších ročníků generace x, profesně se pohybují v oblasti pomáhajících profesí. Na Zatrolenkách mám účet cca měsíc a zakládal jsem ho z důvodu většího přehledu svého hraní,pro sdílení zkušeností a možná i využití bazaru. Deskovky hraji celý život,k těm moderním jsem se dostal přes Carcassonne,Osadníky a Pandemic. Velký boost zažívám poslední rok,kdy chodím do deskoherniho klubu, rozšiřuji si obzory a také zaplňuji kalax novými deskovkami. V čem mi připadají mi kamarádi dál,je jejich inspirace a zkušenost z videoher. Jinak nemám pocit,že by jiné generace měly nějaké velké rozdíly ve výběru a oblibě her. Je to individuální záležitost každého hráče.

Tedy i “Husákovi děti” si založily vlákno ;D. tak je to správné. Já jsem sice generace BB odvedle (jako dítě jsem zažíval 60. léta a na začátku první třídy jsem zažívali ruskou okupaci), ale moje žena je počátek generace “Husákových dětí”. Není tady sice registrovaná, ale poté co mé tři děti už odešli z domu, začínáme se s manželkou ve dvojce vracet k deskovkám.

Já si určitého "generačního" odstupu všiml, když mi (někteří) spoluhráči mají tendenci vykat a nejsou to vyloženě děti. :) Pochopitelně to řeší pobídka k tykání a vzájemné představení se. Jenom se mi to začalo stávat. Většinou je to na veřejných akcích, kam se přijdou podívat i hráči pouze příležitostní, nebo nehráči. Pokud je to akce typu Zatrocon, tak tam bez problému tykají i děti a mládež, jsouce zvyklí na tu komunitu jako takovou.

Generačně v rámci rodiny. K hraní se vrátil nejstarší syn (ten patřií do Y), jenž má již 5letého syna, a který nějakou dobu vůbec nehrál. Vnuk, pokud hrajeme i s nejmladším synem (Z), tak nejraději hraje s “strejdou” proti tátovi a dědovi. Což vzhledem k tomu, že mladšímu synovi je 15 dává docela smysl. Navíc jim to umožní společný “odboj” proti otcům. :)

Hlásím se k Husákovým dětem. Profese by se zjednodušeně dala nazvat jako výtvarná. Zamlada jsme s partou frčeli na prvním Talismanu, dokonce mám dojem, že to byla polská verze, bo česká ještě nebyla. A na Ikarii a Dračáku - v té době novinky. Pak mě život zavál jinam. 

Jsem tak poměrně čerstvý deskoherní závislák. Před pár lety jsme hledali v deskovkách inspiraci pro jeden komunitně volnočasový (resp. teambuildingový) projekt a s úžasem jsem zjistila, kam se to odvětví za ty roky posunulo. Jelikož onen projekt měl velkou prioritu, vrhli jsme se do deskovek mnohem vehementněji a systematičtěji, než je předpokládám běžné u někoho, kdo začne hrát jen pro svou zábavu. Projekt šel do kytek, ale deskovky zůstaly a staly se opravdu závislostí.

Přes 12 let registrovaný.😳

K hraní deskovek mě přivedly děti, nebo já je?🤔 Na zatrolenky mě přived asi Google.🤭 No a s hraním je to pořád stejné, s dětmi. Jen ty hry jsme obměnili, když je jim 24 a 19 let.🤣

@marvo Člověče, podle počtu Emoji v komentáři jsi duchem výrazně mladší než my z GenX (já se občas pustím do staromódního ASCII smajlíka :-). Ale jsem rád, že mělo smysl do podpory Emoji na Zatrolenkách investovat ten čas a je to používané… (BTW myslím to opravdu spíš jako přátelské žďuchnutí :-)

@peca Datum své registrace jsi spočítal naprosto správně. A jestli chceš, tak dokonce přes v 16:22:45 (CET :-)

Jinak abych se přidal. Taky mi to vychází na pozdní GenX (ročník 79), ke hrám jsem se dostal pořádně kolem let 2005/2006 ještě na vysoké (nepočítám různé koketování s hrami typu Člověče, Dostihy a podobně ještě v dětství).

No a i v práci dělám na rozvoji internetových služeb (jen se v práci trochu víc specializuji než na Zatrolenkách). A tedy Zatrolenky mi spojují 2 končíčky (protože vytváření webových služeb za zábavu považuji → asi bych to nakonec koníčkem nenazval, ale baví mě to velmi).

Tak to já jsem tu 5 let, 6 měsíců a 17 dní… takže žabař :-) ročník 73. Pracuju jako grafik. K založení účtu mě vedla potřeba se chytit komunity - jak hry přibývaly. Hraju s kýmkoli - na věku mi až tak nezáleží - spíš na hrách. Děti už odrůstají takže dětské hry postupně zmizely.

Pokud se vám zdá situace zcela bezvýchodná, vzpomeňte si na humry v akváriu na palubě Titaniku…
 

Ročník 1980, tedy se ještě, bohužel vejdu to škatulky tohoto vlákna :).
Zatím pracuju ve státní správě, tady mám registraci 15 let, to snad není možné, jak to letí, potřeboval jsem tehdy poradit hru, která by doplnila Osadníky a Carcassone, které měli přátelé (Die, ještě jednou díky za tip na Ticket to Ride, která mi ukázala, jak velká zábava je hraní deskovek).
Primárně hraju se ženou ve dvou o víkendech, když děti dovolí, potom s o dekádu mladšími právníky z práce.

@Zeus ročník 80, mám takové infantilní chvilky. 😁

Smajlíky jsou super, ale nové řazení diskuzí a skok v diskuzi na novy příspěvek, je prostě boží.👌

Ty jo, jsem tu skoro 14 let (takže začátek někdy 2009 nebo 2010?). Neměl jsem žádné kamarády, kteří hrajou deskovky a když mi Ježíšek přinesl Proroctví a já zjistil, co vše ve světě deskových her existuje, bylo o další závislosti rozhodnuto :)

Jinak ročník 1976 a vedení softwarových projektů :)

----------------------
Majitel liščí krabice

1970. Mě hry fascinovali už v dětství, asi první byla zmiňovaná hra Fan-Tan v Tajemné Řásnovce od Foglara, kterou jsem si zkoušel i vyrobit :-). Pak hry vycházející v ABC a obálkové verze papírových her jako Fantom staré Prahy, Stopař. Pořád se mi to mlelo sport x kytary x hry (dnes přesně v obráceném pořadí) … na vejšce samozřejmě Dračák a návštěvy prvních scifi/fantasy conů. Vše co tehdy vydal Altar, pak Osadníci- ještě s rozšířeními v němčině, kterou ale vůbec nemluvím :) a tak nějak to fičelo dál. Jsem hromadič a neradodprodávač s klasickou závislostí na krabicích, ale fakt už to musím řešit … Hraju spíše s o generaci mladšími, ti mě také dostali více do figurkových wargame a k jejich malování. Užívám si solitérní hraní. Jinak celý život marketing/obchod, poslední roky datové schránky, takže ICT :-)

V červenci budu mít 10 let na ZH, jsem grafik, ročník 77.

Start s deskovkami od PaP (Maršál a špion, Fantom staré Prahy apod), přes Altaří DrD, BattleTech, Proroctví, Talisman, nějaké LCG (MtG, Doomtrooper…), Carc, Arkham, Dominion… Naposledy Medobraní, rozšíření Kutilové a refresh Galaxy Truckera. 

Teď děti a jejich deskové období, takže oblíbený Descent, Space Alert, Root (o HF nemluvě) apod bohužel odpočívají ve skříni. Naštěstí doba Karaku skončila, chystám se zažehnout plamen Anoru a rozjet s dětmi PánOPrstena.

Na generační rozdíly narážím zejm. u her typu Krycí jména, kdy pro mě jasná jednoslovná nápověda na 4+ slova končí nepochopením, protože prostě chybí kulturní kontext toho, v čem jsem vyrůstal. Co mi přijde samozřejmé, automatické a všeobecně předpokládající může druhé straně připadat nepochopitelné . A nemusí to být generační rozdíl, stačí manželka -7 let a někdy je to u codenames peklo ;-)

Aktuálně bych rád zkusil propojit práci grafika s deskovkovou zálibou, tak třeba se zadaří…

1972 Husákovo dítě, plod deprese normalizace. Po dědově zklamání, že ani mě knihy o šachu neosloví klasické člověče, mlýn a žolíky. Pak zázrak v podobě dostihů u spolužačky na základce. Následně mě zlehka štrejchnul Tikal (hezká hra, ale area control mě nebaví), krávy, Safary bar a pak “konečně” přišel covid. Takže na prahu Abrahámovin mi kamarád (cca - 10 let) dal nahlédnout do tohoto nádherného světa deskovek. A od té doby je mi 2+kk v paneláku malé. 

balíková přeprava z kanclu, takže většinou z HO 

1979, korporatny zamestnanec (budget, naklady…)

Hravali sme uz ako deti s bratom a sesternicami (4 deti vzdy dvojrocnym odstupom) - klasicke hry ako pexeso, clovece, sach, kvarteto, karty… vysledky sa poctivo zapisovali do niekolkych zapisnikov… Doma sme mali aj Zakliaty zamok a Abecedino na vylete :)

Potom prisli Dostihy a Podnikatelsky trenazer. Chalani v skole a brat hravali DrD, ale tomu sme ako dievcata nerozumeli.

Niekedy okolo Milenia som dostala Scrabble… A potom to uz tak nenapadne islo. Prve z tych modernych hier bolo Carcassone.

Ročník 76, zaměstnáni - rukama😁. Samozřejmě hry co tenkrát byly: člobrdo, dáma, pak dostihy. Zřejmě první wargejma u nás: Slavkov od Disku, to byly stovky hodin sólo napoleonských válek😁, pak na začátku devadesátek vyšla v obraně národa Pouštní bouře na ,,dodělání", dlouho nevydržela (novinový papír). Další co jsem pak ukořistil byla Battle of the Bulge od Avalon Hill (r.v.1991). Pak to nějak ustalo a ke hrám jsem se vrátil až po narození dětí, začala ta obvyklá série Člobrdo, pak se synkama Machikoro, Labyrint, karty a teď co bylo poslední Minecraft a koťátka. Poslední dobou kluci okupujou počítač, tak mi zas zbyly jen ty deskovky😁. Pořizuju si a hraju výhradně historické sólo wargejmy. Nevím jestli je to věkem nebo náturou, ale hry si pečlivě vybírám a sbírka se mi díky Cováči a následnému boomu rozrostla na neuvěřitelných 15 kusů😆.