Space Alert

hodnoceno 200x (Seznam vlastníků)

Recenze nadšence!

Autor: ipetrk | 15.9.2010 | 8

Nechci psát klasickou recenzi typu – co je v krabici a jaká jsou pravidla. Chci zdůraznit herní zážitek, pocity nováčka/kadeta, základní omyly atp. Proto to možná bude trochu zmatené, ale o to víc autentické.

Space Alert (dále jen SA) se mi líbil už v době, kdy jsme kupovali naše první opravdové hry (Dominion a Dobyvatele vesmíru). Ale stála řádově tolik co obě předchozí zmíněné hry dohromady a celkově se nám jevila jako obtížná, tak jsme ji oželeli. Každopádně mi pořád ležela v hlavě a tak jsem po ní pořád pokukoval… a v ten okamžik ji PJ hodil do dražby za super cenu. Dražbu jsem vyhrál a stal se majitelem úžasné hry, která je podle mě nejzábavnější z toho, co zatím s bráchou máme. Jen okrajem musím pochválit PJ, protože hru krásně vyupgradoval přidáním igelitových samouzavíracích pytlíčků na komponenty, což je prostě luxus, kterej nikdo, kdo to nekoupil od PJ nemá!

Po rozbalení a letmém prostudování pravidel se hra jeví jako relativně snadná, takže na co čekat, jdeme na to. Spustíte zvukovou stopu a koukáte na sebe se spoluhráči jak puci… Co mám jako dělat? Teď? Kdy? Ugh. Takže první rada – návod si opravdu přečtěte, žádný hraní předem. Je to zmatek, jeďte hezky podle příručky. Druhá rada – dejte si pozor na to, co je akční fáze, 1., 2. a 3. fáze a kola. Než jsem na to přišel, měl jsem v tom šílenej hokej, a to dost znemožňovalo rozumný hraní. Má se to takhle, akční fáze se dělí do 3. fází a každá z nich se dělí na určitý počet kol. Chápete? Super.

Potom, co se trochu ujistíte co má jaký význam, a ještě jednou si přečtete pravidla, začne hra pomalu dávat smysl… a pomalu vás začne opouštět taková ta nechápavá dotčenost. A na řadu přichází zábava. Postupně se sžíváte s posádkou, a zjišťujete, že po dobu letu jste naprosto mimo, neslyšíte mobil, zvonek, děti, požár zuřící vedle v pokoji, prostě nevnímáte nic, než hru a hlášení počítače. Postupně taky zjišťujete, že hra je ohromně zábavná ve své napínavosti a že časový pres je naprosto skvělá herní komponenta. Upřímně, když jsem četl, jak se hra hraje a jaké má principy, nechápal jsem, jak by mohla být nějak extra zábavná. Koupil jsem ji jako sci-fi hru, relativně nový herní formát a taky proto, že je od Vlaadi a co je český, to se podporuje! Těžko to vysvětlit blíž, ale ta hra má tolik možností a cest jak se vypořádat s hrozbami, že ji nemůžete nemít radi. Samozřejmě netvrdím, že je to hra pro každého, ale mě naprosto nadchla a pohltila. Když dohrajete a mise se nepovedla, pořád rozebíráte proč, kdy, co a jak to uděláte příště líp, aby se ten špion nedostal k reaktoru…

Asi jsem měl s recenzí ještě počkat, jsem plnej dojmů z dnešní hry (prohrané, špion nás rozebral a dorazil nás křižníček).  Jak postupujete spolu s příručkou, a otevírají se vám nové možnosti – rakety, roboti, stíhačky je hra pořád lepší. Opravdu mám chuť poslat Vlaadovi mejl s díky za takovou hru. Nechápu, jak mohl vymyslet, natolik komplexní hru. Huh, zarytej fanda ;-)

Jsem moc rád, že jsem si ji pořídil a už asi chápu, v čem tkví kouzlo např. Arkhamu, kterej mi sám o sobě zas tak geniální nepřijde. Co chci tedy říct? Nebojte se hru zkusit a hlavně se nenechte odradit první půlhodinou, kdy naprosto nebudete tušit, která bije. Až se vám dostane hra do krve, uvidíte, že nad ní strávíte nejeden večer.

Navíc oceňuju minimální porci náhody. Jediná náhoda, která ovlivňuje hru negativně pro hráče je rozdávání akčních karet, kdy postava třeba nemůže něco dělat, nebo někam jít, ale jinak je ve hře pouze ten druh náhody, který zajišťuje, že se hra nestane stereotypní (náhodní nepřátelé pohybující se po náhodných trajektoriích).

Pro mě zatím to nej, s čím jsem se setkal.