Puzzle Strike

hodnoceno 22x (Seznam vlastníků)

PucleStrajk!

Autor: Elenistar | 5.4.2011 | 17

Byla to láska na první pohled. I přesto, že v mém wishlistu křičely úplně jiné pecky, vše šlo stranou a Puzzle strike jsem si asi po týdnu pořídil. I když bude pravděpodobně celá recenze psaná víceméně v pozitivním duchu jedno ošklivé „ale“ si odbudu hned. Cena. Ta je lehce přehnaná. Pravděpodobně je to způsobeno skutečností, že Sirlin Games nejsou žádní Fakt Fikaní Gambleři, ale naopak firmičkou menší - nízkonákladovou. Jinak si to moc vysvětlit nedovedu. Možná bych ještě měl prozradit, že fenomén balíkostavby je mi velice blízký. Důvěrně znám dominon společně s rozšířením a také Ascension. Thunderstone a další podobné hry mne minuly, takže se budu při srovnávání odkazovat právě na ty první dvě zmiňované.

Chip-building!

Jedno z reklamních lákadel praví, že u téhle hry více hrajete, nežli mícháte. Já osobně jsem si na tuto skutečnost u dominionu nestěžoval. Míchám všechno, co mám v ruce. I když to u spousty her není nutné. Ale je pravdou, že mnoho hráčů si na to míchání stěžovalo. Tudíž se pár moudrých hlav dalo dohromady a není náhodou, že těch pár chytrých hlav působí v chytré společnosti Sirlin Games a řeklo si. Všichni žerou dominion. Už je tady hafec her, které to kopírují. Tak to taky obšlehneme a svezeme se na té vlně rozestavených balíčků. Na rozdíl od jiných však cítím, že si vzali z dominionu to, co funguje a přidali tam to, co je charakterizuje. O tom však později. Co ale znamená ten chip-building? Inu není to nic většího, než že místo karet se hraje s žetony ala pokerovými. K čemu je to dobré? Žetony se míchají v pytlíku, který má k dispozici každý hráč. Odpadá zde tedy první „slabina“ dominionu – zdlouhavé míchání. Zkrátka hodím celý odhazovací paklík do pytle a zatřesu. A navíc, když si koupíte hru Yomi (karetka od stejné firmy a ze stejného univerza) máte kompletní pokerovou sadu. J V době psaní recenze mám za sebou cca 40 partií a žetony nezaznamenaly zvýšené poškození.

Jak moc se kradlo?

Dost. Ale v pravidlech se autor tím nijak netají. Naopak děkuje Donaldovi za „inspiraci“. Silný kafe, ale proč ne. Sám nevím nakolik je dominion originální, ale jádro této hry funguje na stejném zdrojovém kódu. Deset karet na začátek, každé kolo nějakou přidám. Točím to stále dokola a hraji akce a nakupuji. To zůstalo. Co je tedy odlišné? Je toho více.

• Akce – máte na začátku jednu volnou „univerzální akci“. Ve hře se totiž objevují akce ve čtyřech barvách a často se vám stane, že jedna karta přidává červenou (útočnou), ale když máte jen žluté, tak si zkrátka nezahrajete. Je tedy složitější kombinovat různé žetony dohromady než v dominionu. V Ascensionu se tohle vůbec neřeší, tam zahraju celou ruku.
• Nákup – Základ stejný jako dominion. Zde však mohu koupit tolik žetonů, kolik chci. Pakliže tedy na to mám peníze a na druhou stranu vždy alespoň jeden musím koupit. Pokud nemám peníze, musím koupit zranění (wound). Což je žeton bez efektu.
• Zbavit se karty z balíčku je stejně obtížné jako v dominionu. Objevuje se zde hodně efektů, velmi podobných kartám Remodell a Mine. (Přestavba a Důl) Rozdílem je zde fakt, že takto odhozené karty se vrací zpět do zásoby.
• Pokud člověk lehce znalý uvidí rozestavenou tuto hru, zpravidla pronese: „To je nějakej divnej dominion“. Ano. Deset balíčků akcí udávající tempo partie. Několik druhů peněz. V tomto případě hodnoty 1 – 4. A tři balíčky jakýchsi fialových žetonů. A nyní změna! Nejsou to body.
• Veliká změna se objevuje, pokud náš milostivý zrak spočine na startovních balíčcích jednotlivých hráčů. Mám zkušenosti jen s těmito třemi hrami, ale nicméně zde to vidím prvně. Každý hráč si na začátku hry vybere(vylosuje) jeden charakter, který je reprezentován třemi speciálními žetony. Hrdinů je deset a každý, už si to mohu dovolit říci, hraje úplně jinak. Možná se o nich ještě zmíním, ale chtěl bych za tohle tvůrce pochválit. Nemám sice dominion tolik nahraný, ale věřím, že nejsem tak daleko od pravdy když povím, že pokud ke hře usednou „profíci“, tak v té kombinaci deseti akcí prohlédnou právě tu optimální strategii. Fuj to byla věta. Pakliže by to byla pravda, tento jev zde odpadá. Protože pro každého hráče je optimální něco jiného.

Něco nového?

Pokud pominu první veliký přínos ve formě různých hrdinů, přichází Puzzle Strike s několika dalšími vychytávkami. Spoustě lidem scházel v Dominionu konflikt a interakce. Která tedy v Ascensionu je sražená na už úplné minimum. A jelikož se hra odehrává v čistě bojovém prostředí, musí si svoje místo konflikt mezi hráči vydobýt. Opět musím se smutkem přiznat, že patrně nemám tak bohaté zkušenosti, ale mám pocit, že tato hra přichází s poměrně originálním neřkuli revolučním mechanismem. Představuji vám „Gem Pile“! Je to jakási pokladnička, či mana pool, úložiště atd. zkrátka prostor kde střádáte drahokamy, které neslouží k nákupu. A právě z tohoto gem pilu posíláte drahokamy na soupeře, jakožto mocné údery a ta(jemné) útoky. Každé kolo se vám zde jeden diamantík objeví. Pokud jich tam budete mít na konci svého kola v hodnotě 10 a více prohráváte. Jak snadné. Teď to vypadá, že je zkrátka sloupeček jedničkových drahokamů, které se snažíte posílat na soupeře. Inu opak je pravdou. Protože pomocí speciálních žetonů dovedete spojit dvě jedničky v jednu dvojku. K čemu to je? Zpravidla pošlete na soupeře za kolo jeden až dva drahokamy. Ale hraje se na součet. Takže pokud máte poslat jeden šutr tak se většinou snažíte poslat ten větší. Další vtip je v tom, že když pošlete čtyřkový drahokam, na soupeře doletí čtyři jedničkové. On je tedy bude muset opět skombinovat dohromady a připravit tak silný útok. V tom však funkce gem pilu nekončí. Každého pokud zaženete do úzkých tak riskujete, že se z něj stane podstatně nebezpečnější soupeř. A tedy i zde. Pakliže máte v gem pilu 3,6 nebo 9 drahokamů (resp. součet hodnot) dobíráte si do standardních pěti žetonů na každé kolo 1,2 nebo 3 žetony navíc! Tedy za každou trojici drahokamů plus jeden. Ve finále, pokud si troufáte, hrajete na hranici prohry, protože tím lížete podstatně více karet a jste silnější. Pro mě je tento mechanismus jedním z největších objevů poslední doby. Fakt, že do sebe nechám tlouct a riskuji, že prohraji, ale na druhou stranu jsem tak mnohem pohyblivější, dodává celé hře tu pravou šťávu.

Každý pes, jiná ves...

To by byl tedy gem pile. A teď něco málo k jednotlivým bojovníkům.

• Grave – velmi flexibilní hrdina, který se dovede přizpůsobit agresivní hře soupeře. Vyniká poměrně rychlým deck-managementem. Není příliš složitý na hraní.
• Jaina – je ze série plné adrenalinu. Hned ze začátku má k dispozici dvojitý útok, ale za cenu zranění. Ty však potřebuje k své další schopnosti. Navíc dokáže přidat do gem pilu drahokam z ruky a následně ho případně poslat. Vyloženě early-hero, který vás dovede umlátit velmi záhy.
• Midori – Mentor obou výše zmíněných. Jeho předností je výborný deck-management, který dovede provádět i v kole soupeřů. Specialitkou je dračí forma, kdy sice na začátku kola bere rovnou dvojkový drahokam do gem pilu, ale jeho útoky nelze vykrýt. Dokáže překvapit v early hře, ale ani v delších bitvách rozhodně neztratí.
• Rook – kamenný golem se dovede snadno zbavovat slabých chipů a rychle posilovat gem pile. Avšak jeho velikou silou je schopnost Stone Wall. Která dokáže odrazit drahokamy na útočníka. Velmi nepříjemné. Je silný v každé fázi a soupeř musí hrát taktiku vyloženě proti němu.
• DeGrey – Těžký na zahrání, ale pokud s ním přežijete počáteční tlak, máte navrch. Tento bojovník je typický late-hero a jeho sílu objevíte až později. Dokáže protihráčům velmi znepříjemnit hru, když jim rozmělňuje peníze. A v neposlední řadě umí nakupovat za vaše peníze ve vašem kole. Fuj
• Valerie – bláznivá malířka, která se jeví jako možná nejslabší z celé sestavy. Zdání klame. Kromě dvou nemastných neslaných žetonů vlastní chip, který po odhození pryč ze hry umožní vlastníkovi okamžitě zahrát ještě jedno kolo. Ve fázi hry, kdy si házíte nebezpečné chipy do gem pilu, vám váš soupeř oznámí, že hraje ještě jednou a pošle na vás dvojnásobek žetonů než obyčejně, je tento žeton nejsilnější zbraní. I když vám celou hru překáží v ruce.
• Geiger – Asi jeden z těch složitějších. Pokud si však na sebe zvyknete a koupíte mu takové akce, které potřebuje, stává se z něj velmi nebezpečný soupeř. Dokáže různě v ruce kouzlit žetony z odhazovacího balíku nebo z dobíracího pytlíku. Vidí do budoucnosti a schovává si akce na další kola. Těžší, ale je za něj radost hrát.
• Lum – Panda patří asi mezi nejveselejší a nejtěžší bojovníky. U gem pilu jsme řešili, že se mnohdy vyplatí hrát na pokraji prohry. U tohoto charakteru to platí dvojnásob. Pakliže má kritických deset drahokamů v gem pilu, dovede tahat z pytlíku velké množství žetonů. Je těžká, ale je s ní psina.
• Argagarg – Takový sympatický slizký ještěr. Bude vás horlivě zásobovat nepříjemnými žetony zranění a běda vám, jestli se je nebudete snažit ničit. Dá vám to tak říkajíc sežrat. Do toho má obranný štít a někteří hrdinové ho budou zvláště proklínat, jelikož jim dovede zamezit hraní žlutých kombících karet.

Akce!

Hra obsahuje 24 různých akcí, kterážto se každá vyskytuje v pěti kopiích. Na začátku se jich deset vybere a hraje. Kde já tohle už viděl. Tyto tzv. „puzzle chips“ se vyskytují ve čtyřech typech (plus jeden hustokruto přísnej imba chip „Master Puzzler“). Útoky (červené), obrany (modré), speciální fialové a kombinační (hnědé, nebo to někdo vidí jako žlutou) chipy. Útoky zpravidla neposílají drahokamy z gem pilu, ale škodí a sviní soupeřům. Obrany přirozeně brání červeným útokům. Hnědé akce čarují všelijaké fičurky. Karty, akce atd. Fialové akce hlavně pracuji s gem pilem. Tedy skládají menší ve větší a ty pak opět fialovou akcí posíláte na soupeře. Ten je dokáže tou samou odrazit atd. Parádní věc je když, posíláte nejsilnější čtyřkový drahokam. Ten se totiž nedá vykrýt. Akcí je tedy dost, hrdinů taky kotel a pravidla slibují 411 milionů startovních možností. Ještě jsem je tedy nezahrál všechny, tak nevím, jestli si to číslo nevycucali z chipu.

Ve čtyřech i ve třech, ale nejlepší pro dva

S borcem (čti Tom Vasel), co na internetu huláká moudra o deskovkách, jsme se shodli na tom, že je to nejlepší pro dva. Funguje to i pro více lidí, ale není to asi úplně ono. Objevuje se tam vtipný moment, když jeden hráč vypadne ze hry. Pokud má v gem pilu například 13 drahokamů tak ty tři navíc posílá dalšímu hráči v řadě. Člověka to pak nutí hrát jenom na jednoho hráče, u kterého nehrozí, že mi je svou prohrou pošle zpět. Navíc je zde KO systém, který mi obecně u her vadí. Ale je to rychlovka. Pravda, nezkoušel jsem ještě hraní na týmy. Dva na dva. Až tak učiním, dám vědět.

Obecně závěrem

Snažil jsem se vám to nějak inteligentně představit. Líbí se mi na této hře, že tam všechno nevidíte hned. Jednoho hrdinu si musíte zahrát mnohokrát, abyste ho počapali. Takže ano, je to o náhodě, co si líznu z pytlíku. Jenomže to je základní princip deckbuildingu. Tedy lítý boj s náhodou a pravděpodobností. Profík tedy amatéra skoro vždycky porazí. Jde se to opravdu naučit. Hra je správně škodolibá, ale pokud se vám dominion líbí kvůli tomu, že si tam každý nějak hrabe na svém a útočné akce moc nehrajete, tak mě mrzí, že jste to četli až sem. Mohl jsem to napsat na začátku. Gem pile je výborná záležitost a po pár hrách se zbavíte toho pocitu, že musím za každou cenu pořád něco posílat na soupeře. Mnohdy se vyplatí několik kol připravovat útok a ve vhodný okamžik bodnout kudlu do zad.

Mé hodnocení

Za mínusy považuji:

• zmíněnou vyšší cenu, která lze eventuelně vyřešit print and play verzí na kartičky. Výhoda této verze spočívá v tom, že si nemusíte k tomu šít pytlíky.
• Dále lehké mínus, ale opravdu lehoučké, že ta hra není dokonalá ve více lidech, tak jako ve dvou. Tedy 4,5/5 hvězdičky pro více hráčů.
• Před dvěma týdny bych sem napsal i odpornou růžovou krabici, ale už jsem si na ni zvykl.

Za plusy bych označil úžasný gem pile. S tím souvisí zběsilá interakce. Deset různých postav. Fakt, že jsem se zatím nesetkal s nevyváženou kartou. Dali si na tom vážně záležet. A určitě tu krásnou růžovou krabici.