Pilíře Země

hodnoceno 309x (Seznam vlastníků)

Mají ještě dnes Pilíře šanci?

Autor: PJ | 11.9.2009 | 20

1. Samuelova 2,8
Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka; posadí je v kruhu knížat a za dědictví jim dá trůn slávy. Vždyť pilíře země patří Hospodinu, on sám založil svět na nich.

Pilíře Země - nejen biblický pojem, ale také jméno skvělého historického románu Kena Folleta a především tímto románem inspirované deskové hry, která se stala jednm z hitů herní výstavy Essen '06 a získala titul "Doporučená hra roku 2007". Podle serveru boardgamegeek.com si během několika měsíců si vydobyla místo mezi první padesátkou světově nejúspěšnějšími hrami a i když hodnocení hry časem v žebříčku oblíbenosti trochu pokleslo, stále se drží v první stovce.

HERNÍ MATERIÁL a KOMPONENTY

V krabici s hrou nás čeká bohatý a kvalitní herní materiál:

• 1 herní plán;
• 6 dřevěných dílů tvořící model katedrály (de facto počítadlo kol);
• 12 figurek stavitelů (připomínají šachové) a 35 figurek dělníků;
• 75 karet událostí, výhod, řemeslníků a karet přehledu;
• 82 kostiček surovin představující 4 druhy stavebního materiálu;
• 9 žetonů na určení počtu zlaťáků a vítězných bodů;
• 1 plátěný sáček na figurky stavitelů;
• 1 speciální kostka, česká i slovenská pravidla.

Pokud jste příznivci poctivého a kvalitně zpracovaného herního materiálu, přijdete si na své. Herní plán a grafiku karet netvořil nikdo jiný než Michael Menzel, grafik, který má "na svědomí" hry Poštovní Kurýr, Řím, Shogun, Aqua Romana a další. Mimochodem, herní plán byl hlasováním hráčů na boargamegeek.com vyhlášen jako vůbec graficky nejzdařilejší...

Za dobrý nápad považuji použití několika reversů karet, podle kterých se lze snadno orientovat (např. barevné rozlišení počátečních karet hráčů, očíslování řemeslníků dle kol, atd.).

Pravidla (ač s několika drobnými chybami a překlepy) jsou dostatečně názorná, se spoustou obrázků a na kvalitním papíře, pouze formát papíru je poněkud nemotorný.

Drobnou vadou na kráse je použití speciálních kartiček pro vysvětlení funkcí základních řemeslníků - je to řešení poněkud kostrbaté - mnohem elegantnější by bylo konkrétní funkce vypsat přímo na příslušné karty.
Zvláštní pochvala však patří efektní a přitom velmi funkční krabici, kam všechny komponenty nádherně zapadnou.

Co se týče materiálu, ostatní výrobci by si zde mohli vzít příklad (srovnej např. hry od F.Friese).

TÉMA, HERNÍ MECHANIKA a PRAVIDLA

Nacházíme se v Anglii, je počátek 12. století. V hlavě převora Filipa se rodí nápad: postavit nejkrásnější a nejhonosnější katedrálu v celé zemi - stavbu zvanou Pilíře Země. Jednotliví hráči vystupují v roli stavbyvedoucích - kdo nejvíc přispěje ke stavbě katedrály, zvítězí.

Pro ty z Vás, kteří jste četli knižní předlohu, bude mít hra jistě další kouzlo - postavy a reálie by měly odpovídat těm románovým; autor recenze bohužel osobní zkušenost s knihou nemá...

Pilíře jsou lehkou až středně obtížnou strategickou hrou pro 2-4 hráče. Jde o mikromanagement zdrojů a peněz a strategické získávání výhod. Konkrétně to znamená, že hráči pomocí omezeného počtu dělníků těží suroviny, které se pak pomocí řemeslníků snaží co nejefektivněji proměnit na vítězné body (tj. co nejvíce přispět ke stavbě). Současně se snaží taktickým umísťováním stavitelů získávat další strategické výhody.  Mechanika vychází a zjednodušuje tu ze hry Caylus a je velice podobná té ve hře Doba Kamenná.

Pravidla vyžadují alespoň jedno letmé přečtení, zbytek se dá snadno pochopit při hře. První partie může znamenat pro nezkušeného hráče příliš mnoho informací najednou (naštěstí má každý k dispozici přehledovou kartičku); pravidla však nejsou složitá a po druhé hře Vám budou připadat poměrně jednoduchá - přirovnal bych třeba k Sankt Petersburgu.

PŘÍPRAVA a PRŮBĚH HRY

Vzhledem k množství materiálu a mnoha "druhům" kartiček zabere příprava hry nejméně 5 minut.
Hra se hraje na 6 kol - nenechte se ale zmýlit, i tak trvá dle počtu hráčů od jedné do dvou hodin... Průběh kola je pevně dán. Nejprve si hráči pomocí karet surovin umísťují své dělníky na "těžební políčka" (lom, pískovna, les), později získají příslušný počet surovin. Umístěním dělníků do manufaktury lze vydělat peníze nutné k získávání dalších řemeslníků a umísťování stavitelů. V tomto okamžiku mohou i zaměstnat nějakého řemeslníka.

Další - a nejkontroverznější - fáze hry spočívá v umísťování stavitelů na hrací plán. Figurky stavitelů všech hráčů se vhodí do plátěného sáčku a vedoucí hráč je postupně poslepu vytahuje. Chce-li majitel právě vytažené figurky tuto umístit, musí zaplatit příslušný obnos, který se s každou další vytaženou figurkou snižuje; jinými slovy: jsem-li vytažen první, platím za umístění nejvíce - mohu si totiž zvolit libovolné místo na plánu; analogicky platí, že přijdu-li na řadu poslední, neplatím nic, ovšem většina polí je již obsazena. Tento prvek náhody je zřejmě nejslabší stránkou této hry a největším trnem v oku kritiků. S klesajícím počtem hráčů se však faktor náhody snižuje (ve dvou hráčích je minimální), navíc má vedoucí hráč možnost jednou během kola použít právo veta a vytaženou figurku vrátit...

Umístěním stavitelů lze získat další řemeslníky, karty výhod, vzácnou surovinu, daňovou úlevu a další výhody; jde jen o správný odhad, zda se ona výhoda hráči finančně vyplatí (opět paralela se Sankt Petersburgem).
V poslední fázi se vytěží suroviny a vydělají peníze z manufaktury, provede efekt události a všech polí, kde je umístěn nějaký stavitel. Nakonec hráči "staví katedrálu" tím, že pomocí karet řemeslníků přeměňují suroviny na vítězné body.

V dalších kolech se objevují stále dražší, ale také efektivnější řemeslníci a v závěru hry před dokončením stavby mají hráči možnost získat učiněnou záplavu bodů pomocí takových mistrů jako je varhanář či zvonař.

SHRNUTÍ, ZÁVĚR a SROVNÁNÍ S NOVĚJŠÍMI HRAMI

Hra je na první (i druhý) pohled prostě velmi příjemná, čemuž kromě hracího plánu dopomáhá i krásný a bohatý dřevěný hrací materiál. S hratelností samotnou je to horší... zprvu jsem si kladl otázku, pro koho je hra vlastně určena. Zkušení a ostřílení hráči vytýkají hře značný podíl náhody a jednoduchost, pro úplné začátečníky je zase hra často příliš složitá.

Hra je tedy určena "mírně pokročilým", kteří si nechtějí tři hodiny lámat hlavu nad strategickým mozkolamem typu Caylus a současně jim Osadníci z Katanu či Carcassonne a jiné "startery" už připadají příliš triviální.

Jak už bylo řečeno, s klesajícím počtem hráčů se mění charakter hry a klesá vliv náhody, takže Pilíře mohou být jak velmi zajímavou strategickou hrou pro dva - tak v plném počtu hráčů i oblíbenou rodinnou zábavou...

Uplynuly více jak da roky od jejich vydání a Pilíře už nejsou žádnou novinkou. Vzhledem k tomu, že zkušenější sáhnou spíše po osvědčeném Caylusovi a začátečníci zase po Době Kamenné, zůstávají bohužel v dnešní době Pilíře už poněkud stranou zájmu...  Osobně preferuji Pilíře, i když je pravda, že mám-li naučit nějakou deskovku začátečníka, volím Dobu Kamennou. Pilíře mají pro mě ale zvláštní atmosféru a vždy se k nim rád vracím.

Žalm 104,5
Zemi jsi založil na pilířích, aby se nehnula navěky a navždy.