Romanes eunt domus!
Autor: sydo | 7.2.2009 | 27
V této recenzi se vám pokusím přiblížit jeden ze svých herních klenotů - Pax Romana. Jedná se o válečnou strategickou hru, která patří k těm složitějším svého druhu a je to opravdu pěkně "masitý" počin. Hra byla po vydání téměř okamžitě vyprodána a i když je na stránkách GMT games již založen P500 pro druhou edici (můžete si tam hru předobjednat za zvýhodněnou cenu a pokud dosáhne počet předobjednatelů 500, jde hra do tisku), zdaleka ještě nedosahuje potřebného počtu, reprint je tedy zatím v neznámu.
O čem hra je? Pokrývá období 300 - 50 let př. n. l. a odehrává se na územích kolem Středozemního moře. Hlavními silami jsou Kartágo, Řím, Řecko a Východ (soubor států od Egypta po dnešní Izrael). Hra se hraje na kola, každé kolo představuje 25 let a tomu odpovídá i měřítko jednotek - 1 vojenská jednotka představuje 4000 - 7000 mužů a jedna námořní jednotka asi 25 galér. Máme tedy hru v pravdě epickou a tomu odpovídá i délka hry. Zatímco nejzákladnější scénáře pro dva hráče lze odehrát za hodinu, nejkomplexnější kampaň pro 4 hráče vám zabere více než 12 hodin. Chce to tedy hru nechat někde rozloženou a odehrávat postupně (nedokážu si představit hraní na jeden zátah).
Co ve hře najdeme? Tak předně nádherně zpracovanou mapu - přehledná barevná, z fleku bych si ji pověsil na zeď. Škoda, že se výrobce nevyhnul chybě a mezi městy Aleria a Pisae chybí námořní cesta. Dále zde najdete ohromné množství žetonů symbolizujících jednotky, města, různé značky apod. Pravověrní grognards (hráči válečných her) by mi nadávali, ale ještě jsem se zdaleka nedostal k ocvaknutí všech žetonů a na většině z nich mám stále hranaté rohy, je jich totiž opravdu mnoho. Na druhou stranu je podle mě vhodnější počítat peníze a stabilitu zemí pomocí tužky a papíru, než pomocí žetonů, je to rychlejší a přehlednější. Dostaneme také 55 karet symbolizujících události, vynálezy a jiné věci ovlivňující průběh hry. I když zde karty najdeme, není Pax Romana tzv. card driven game (CDG) jako
Hannibal,
Twilight Struggle nebo Paths of Glory. Karty zde slouží jako doplňující prvek, hra jimi není řízena.
A samozřejmě zde máme pravidla. Jsou rozdělená na dvě části, první z nich, Playbook, obsahuje pravidla pro začátečníky a scénáře. Začátečnická pravidla jsou vhodným způsobem, jak poznat základní mechanismy hry. Po jejich přečtení doporučuji sehrát si sólo první dva scénáře. První z nich rekonstruuje Pyrrhovo tažení na Řím a druhý je zjednodušenou verzí Punských válek - Kartágo vs. Řím. Tyto scénáře vás naučí pohyb, boj a námořní bitvy. Scénářů je ve hře celkem 7 a jejich znovuhratelnost je opravdu velká. Navíc na BGG naleznete další, třeba i pro 3 hráče (v krabici jsou pouze pro 2 nebo 4). Na konci knihy se nachází celkem obsáhlý příklad hry, kde je vše názorně ukázáno, velmi užitečné. Druhá kniha, Rules of Play, obsahuje kompletní pravidla, mají 43 stran a jsou docela složitá. Autorem hry je totiž Richard Berg, král tzv. chrome - drobných pravidel, jejichž cílem je historická věrnost hry. Pokud na historii zrovna nejste, můžete hrát pomocí základních pravidel, které tyto "špeky" vynechávají. Ale na rovinu - když už si takovouhle hru pořídíte, je jasné, že budete hrát podle pokročilých pravidel :)
Jak hra probíhá? Nejprve si zvolíte scénář, který budete hrát. Vyberete podle počtu hráčů a času, který u hry budete chtít strávit. Scénář vám nadiktuje základní rozestavení jednotek, měst, stabilitu vašeho impéria a cíl hry. Většinou se hraje na dosažení určitého cíle nebo na body, které získáte buď rozvojem civilizace pomocí měst a metropolí nebo geografickou expanzí. Nemá cenu zde vysvětlovat pravidla, popíši proto průběh hry a trochu se povrtám v souboji.
Kolo je rozděleno do fází. Před hlavní fází je několik menších, ve kterých sbíráte příjem ze svých provincií, platíte za údržbu lodí a armád a taháte si nové vojevůdce, staré zahodíte (jedno kolo je 25 let, je jasné, že déle vůdce sloužit nebude). Poté můžete nakoupit nové jednotky. Hlavní fázi hrajete celkem 4x v náhodném pořadí - úvodní pořadí hráčů je určeno scénářem. Poté co každý odehrál svou hlavní fázi, hodí hráči každý 3 aktivační žetony do "klobouku". Poté vždy hraje ten hráč, jehož žeton je vytažen (ale ne více než 2x za sebou). Poté, co všichni hráči vyhodnotili všechny hlavní fáze, získávají body, viz výše.
Na začátku hlavní fáze kola hráč lízne kartu. Pokud je na ní napsáno, že jí musí zahrát ihned, učiní tak a kartu vyhodnotí. Jinak si jí může nechat a použít až uzná za vhodné. Karty vám mohou pomoci nebo uškodit a doporučuji si všechny karty před hrou přečíst, abyste věděli, na co všechno se máte připravit. Jejich podcenění se vám může zle vymstít. Ve své hlavní fázi má hráč k dispozici jeden hlavní pohyb a dva malé pohyby. V rámci hlavního pohybu může táhnout velkou skupinou jednotek nebo rekrutovat nové jednotky (a v tomto případě přicházíte o malé pohyby). V rámci malého pohybu můžete pohnout pouze jednou jednotkou nebo postavit město či metropoli. Velké pohyby jsou páteří hry. Jejich pomocí obsazujete nové provincie a teritoria, díky kterým máte vyšší příjem a geografické body a můžete lépe manévrovat. Pokud vyčistíte provincii od nepřátelských živlů, barbarů, domorodců a podobné havěti, můžete zde založit město (pokud máte ve své armádě posádku k tomuto účelu zřízenou). Pohyb po zemi je vcelku jednoduchý, horší je to s tažením na vodě. Lodě vám umožní velké urychlení pohybu, ale jelikož tehdejší kocábky nebyly stavěné na dlouhé cesty, někdy to s sebou přináší riziko. Plavba podél pobřeží nebo mezi Itálií a Sicílií je v klidu, ale pokud se rozhodnete přeplout např. z Peloponnéského poloostrova do Afriky, už je to problém. Musíte přejet tzv. Deep Sea Transit Point a odevzdat loď do rukou osudu (kostky). Dobrý vojevůdce pomůže, ale i tak tento manévr skýtá nebezpečí a vyžaduje opravdu odvážného/zoufalého velitele. Na druhou stranu se dostanete na místo, kam byste jinak patrně přístup neměli, těžko by vás Kartágo nebo Východ nechalo v klidu mašírovat přes jejich území. Toto dilema se táhne napříč celou hrou - můžete hrát na jistotu a vaší strategii kostka nenabourá nebo můžete zariskovat a doufat, že vám to vyjde. Opět velmi pomůže dobrý vojevůdce. Po vodě se můžete hýbat i bez žetonů galér (prostě jedete na nebojových lodích), ale takto nemůžete vstoupit na pole se soupeřovou galérou. Dobrá námořní blokáda tudíž udělá hodně, ale zase stojí peníze, kterých není nikdy dost.
Pokud se dostanete na pole se soupeřovou jednotkou, nastává boj (pokud soupeř neustoupí). Ten je opět řešen kostkami, jako ve většině válečných her, ale velmi zajímavě, nemusíte se bát, že vás náhoda zničí. Obě strany sečtou síly svých armád a započtou další faktory jako jízdu, velitele a další. Příklad - moje jednotka je 2x silnější než soupeřova, mám jízdní výhodu a o jedna silnějšího velitele. V boji mám 4 "shifty" (2 za sílu armád a po jedné za jízdu a velitele). Každý hráč hodí kostkami - já hodím 3 a soupeř 4. Jelikož mám 4 shifty, mohu obě kostky posunout celkem o 4 - tedy např. snížím soupeřovi kostku o 4 a svoji nechám. V tom případě soupeř ztratí 30% svých jednotek (hodil jsem 3) a já nic (4-4=0). Nebo třeba soupeřovu kostku nechám a svojí zvednu o 4 - já ztratím 40% a soupeř 70%. Boj je tedy variabilní a ještě se mi nestalo, že by vyhrála výrazně slabší armáda, holt se jen občas ty mršky drží déle, ale to je výjimkou. Námořní bitvy probíhají podobně. Velkou roli v boji má složení armády: těžká pěchota, lehká, římské legie, sloni, jízda, žoldnéři. Boj je samozřejmě složitější než v tomto nástinu, zahrnuje ústup, vynucené stažení jednotek, přepady (přeci soupeře jen tak nenecháte, aby vás obešel), opevnění atd.
Každý národ má svá specifika, Řím je například slabší na začátku hry, ale ve střední fázi dostane obávané římské kavalérie a pokud ho ostatní neomezí, je těžké ho zastavit. Kartágo se spoléhá na sílu žoldnéřů atd. S Východem a Řeky moc zkušeností nemám :(
Celkově je hra velmi propracovaná a musíte dávat pozor na mnoho věcí. Pokud dobýváte nová území, jsou vaši obyvatelé šťastní a roste vám stabilita. Naopak, pokud vaši zemi drancují nepřátelé, pokladna je prázdná a vy verbujete domobranu, je spousta karet, které vás mohou penalizovat a povstání na sebe nenechá dlouho čekat. Resp. čím lépe si vedete, tím lépe se vám povede a naopak. Dále jsou zde piráti, neutrální síly, skryté mise, které jsou obtížné, ale bodová odměna stojí za to, doly na stříbro v Galii, rozhádané městské státy v Řecku a Východě atd. Chytrá strategie je k nezaplacení, občas se vyplatí i odvaha riskovat. Důležité je rozmístění jednotek, zejména námořních sil a nezapomeňte také budovat města a chránit si hranice, nikdy nevíte, kdy dojde ke vpádu krvežíznivých barbarů nebo ke hladomoru. Musíte být připraveni na všechno a vaši soupeři též.
Hýčkejte si své velitele. Každý z nich ovlivňuje sílu svých jednotek a jejich pohyb a jelikož máte v jednu chvíli maximálně dva vůdce, využívejte jich chytře. A pokud se zrovna narodí elitní vůdce, je to ta pravá chvíle pro dobyvatelskou výpravu. Na konci kola vůdce umírá, snažte se z něj tedy vytěžit maximum.
Podle recenze jste jistě uhodli, že Pax zbožňuji. Jde opravdu o náročnou, ale velmi propracovanou hru, která se jen tak neomrzí a každý scénář přináší spoustu možností. Mozek a vaše strategické buňky dostanou zabrat a zároveň se pobavíte. Boj není jedinou stránkou hry, civilizační aspekt je neméně důležitý a nesmíte ho zanedbávat. Pravidla jsou velmi přehledná a dobře napsaná, takže se nebojte a směle se do Paxu pusťte. Můžete si ho vyzkoušet i na internetu, pravidla jsou dostupná na BGG. A pokud jste z Prahy a přečtete si pravidla, rád si s vámi zahraji.
