Cthulhu: I smrt může zemřít

hodnoceno 198x (Seznam vlastníků)

I smrt v květnu hází kostkou

Autor: MJWhysoserious | 29.1.2022 | 17

Jako fanouška hororů, Lovecraftova díla a deskovek mě hra Cthulhu: I smrt může zemřít (nebo spíš „Smrt, květen, kostka“? :) ) hodně zaujala. Nejdřív jsem se trochu obával, jestli nepůjde jen o Arkham Horror s novými obrázky, ale vyloupla se z toho zábavná ameritrash záležitost a to je dobře. A rovnou říkám, že hned po hře Nemesis je tohle moje další herní láska.

O co jde

V rolích vyšetřovatelů se během šesti scénářů snažíte co nejdříve přerušit rituál vyvolávání Prastarého a následně jej zabít. Každý vyšetřovatel má nějaké své specifické schopnosti a výhody. V základní hře je šest scénářů, deset vyšetřovatelů a dva Prastaří – Hastur a Cthulhu (oba bohové mají trochu jiná specifika, takže v kombinaci s herními scénáři a velkým počtem vyšetřovatelů je znovuhratelnost skutečně velká a hodně různorodá). Navíc všech šest kapitol má úplně jiné herní podmínky, takže se vám nestane, že byste se nudili. Jestli se mi zároveň na hře něco opravdu líbí, tak to, že je jednoduchá na pochopení, ale těžká na vyhrání – takové hry mám nejradši.

Jak se to zhruba hraje

Průběh tahu každého hráče je úplně jednoduchý a má čtyři fáze:

1. Provedení tří akcí
2. Dobrání karty mýtů
3. Prohledávání nebo boj
4. Vyhodnocení konce tahu

Vyšetřovatel provede tři akce, přičemž stejnou akci může provést i víckrát než jednou. Následně se z balíčku mýtů vezme karta a vyhodnotí. Pokud je na kartě uprostřed i kulatý oranžový symbol, nechá se hráčům na očích (později vysvětlím proč). Pokud hráč ukončí tah na políčku bez nepřítele, provede prohledávání a vezme si kartu nálezů. Pokud skončil na poli s nepřítelem, dochází k boji a nepřítel útočí. Při vyhodnocování efektů na konci tahu si hráči kontrolují, zda mají na své hrací desce žeton ohně (pokud ano, hází si černou kostkou na vyhodnocení efektu). Na řadu potom přichází kontrola karet mýtů s oranžovým symbolem – pokud jsou vyloženy tři takové karty vedle sebe, Prastarý se na své desce postupu posunuje o jedno políčko vpřed a ony tři karty se opět zamíchají zpět do balíčku mýtů. Následně se provede kontrola přivolání Prastarého a potom už pokračuje další hráč.

Konec hry

Prastarý má několik svých karet fází a hráči vítězí, pokud se jim ho podaří zabít v poslední fázi.

Hráči naopak prohrávají, pokud:

• je vyšetřovatel zabit nebo propadl šílenství dříve, než je rituál přerušen a Prastarý přivolán do hry,
• jsou všichni vyšetřovatelé zabiti nebo propadli šílenství po přivolání Prastarého,
• žeton postupu Prastarého postoupí na poslední políčko na desce příchodu.

Dojmy

Hra je náladou a mechanismy zčásti podobná Panství hrůzy, nicméně nevyžaduje digitální aplikaci a není to jen jeho přeskinovaná kopie. Dobře vymyšlený je mechanismus postupujícího šílenství – na červených políčkách stupnice si můžete vylepšit jednu svoji schopnost na vyšší úroveň, můžete také získat bonusovou kostku k určitým hodům, ale taky v tu chvíli musíte vyhodnotit efekt karty šílenství, kterou si lížete před začátkem hry. Zároveň mě hodně potěšil tlak hry na spolupráci a taktizování – v momentě, kdy přejdete přes políčko s nepřítelem, bude se následně tento nepřítel pohybovat všude s vámi (dokud ho nezabijete). A jelikož obnovit si zdraví nebo snížit stres můžete jen na prázdném (bezpečném) poli, je potřeba uvažovat kdo, kam a kdy půjde, aby na chvíli nestvůry třeba odlákal s sebou. A navíc Prastarý je do přerušení rituálu nesmrtelný, takže pokud přijde na hrací plán a rituál ještě není přerušen, máte v tu chvíli docela problém. Figurky jsou na vynikající úrovni a jsem rád, že se RexHry ujaly české verze, protože překlad se taky povedl. Doufám, že o hru bude zájem, aby se po čase třeba mohla na trhu v češtině objevit i rozšiřující druhá sezóna.