"Občané mají právo vědět, zda je jejich prezident podvodník. A já nejsem podvodník!"(Richard Nixon)

Autor: Hypnogenak | 4.1.2022 | 6

Píše se rok 1974 a americký prezident Richard Nixon dělá to, co zatím žádný z jeho předchůdců ani před ním, ani po něm – rezignuje. Tímto činem vrcholí aféra Watergate, která začala o dva roky dříve jedním nepovedeným vloupáním do stejnojmenného sídla konkurenční politické strany. To vše se však neseběhlo samo od sebe. Za zveřejněním skandálu kolem tajných fondů a diskreditace politických oponentů stojí investigativní práce reportérů Roberta Woodwarda a Carla Bernsteina, kteří působili v novinách Washington Post.

příprava hry
Příprava hry trvá jen pár okamžiků.

 

A zde se právě nacházíme my, hráči. Jeden z nás se staví do role novinářů a snaží se rozplést pavučinu lží a sehnat dostatek důkazů ukazující nelegální činnost kanceláře prezidenta. Druhý hráč se v čele Nixonovy administrativy naopak snaží zametat stopy a všemožnými způsoby brzdí a komplikuje celé vyšetřování.

Nemusíte se však bát žádné komplikované politické hry. I když šlo o jednu z největších afér v historii země, je Watergate rychlá a poměrně jednoduchá hra nabízející odlišný herní styl za každou ze dvou stran.

 

O co tedy jde? Watergate je asymetrická „karetní přetahovaná“ pro dva hráče. Hráč-novinář se snaží pomocí akcí na kartě či její hodnoty získávat žetony důkazů, které potom pokládá na herní plochu a snaží se s jejich pomocí propojit Nixona s kartami svědků – čímž se ho podaří usvědčit a vyhrává hru. Hráč-Nixon se naopak snaží důkazy získat pro sebe, aby novináři jeho „důkazní řetězce“ přerušil. V každém kole se pak ještě usiluje o tzv. žeton iniciativy, který svému držiteli dává kartu navíc, a o žeton vlivu, který může novináři poskytnut různé jednorázové akce a Nixonovi může dokonce zařídit vítězství, pokud jich získá dostatečný počet. Jen málokdy se vám podaří v jednom kole získat všechny důkazy a žetony, je tedy třeba pečlivě vybírat, co má pro vás vyšší hodnotu a co si naopak můžete dovolit přenechat soupeři.

Zde vidíme konec hry, kdy novinář vítězí – podařilo se mu propojit dva svědky (vpravo) s Nixonem. 
Naopak vlevo nahoře je patrné, že se Nixonovi podařilo „zlikvidovat“ důkazy spojující ho s jiným svědkem.

 

Příprava hry trvá pár minut a je velice jednoduchá, stejně tak herní doba se pohybuje v desítkách minut. Nejde tedy o žádnou záležitost na celý večer, ale jistě si budete chtít vyzkoušet obě strany konfliktu, a to několikrát. Watergate dovede být návykový. Často nám nastávala situace typu „ještě jednu hru a končíme“. Něco jako „ještě jedno pivo a jdu domů“. Navíc není problém si rychle zapamatovat, jaké karty má k dispozici každá strana (je jich 20 pro každého hráče) a v tu chvíli přichází na řadu taktika, rozhodování a předvídání, co asi může soupeř provést a jak na to případně zareagovat. Karty se hrají dvěma způsoby. Jednou z možností je zahrát hodnotu karty (číslo v levém horním rohu) a posunout jeden z žetonu na svou strany o daný počet polí směrem k sobě. Druhou možností je zahrát tzv. událost, která je unikátní pro každou kartu, ale většinou to znamená, že je poté daná karta vyřazena ze hry. Avšak i to může být jedna z taktik – snažíte se „spálit“ některé karty z vlastního balíčku, abyste se následně rychleji dostali k jiným klíčovým kartám.

herní karty
Herní karty lze hrát pomocí jejich hodnoty a o dané číslo posouvat důkazy zobrazené barvy či žetony. Druhou možností je zahrát text události. 

 

Obě strany jsou dobře vyvážené. Hru jsme zkoušeli s mnoha hráči i nehráči a ani při nahlédnutí do internetových diskuzí nenajdeme jednoznačnou odpověď, kdo že je „silnější“. Co je samozřejmě dobře. Drobnou výhodu má možná Nixon, jelikož hra za něj je jednodušší, přímočařejší a čas je na jeho straně, neboť když dojdou žetony vlivu, Nixon ustál celé volební období a automaticky vítězí.

Watergate je jednou z her, kterou lze jen doporučit. Nezabírá mnoho místa, příprava je rychlá, znovuhratelnost výborná a zároveň je hra dost komplexní na to, aby potěšila i náročnější hráče. Rozhodně se nejedná o pouhé hloupé přetahování, které vyhraje ten, komu zrovna přišly lepší karty. Naopak mě až překvapilo, s jak různými taktikami k ní jednotliví hráči přistupovali. To co platilo na jednoho, nemělo v jiném případě stejný úspěch. Někdo šel primárně po důkazech, jiný upřednostňoval žetony apod.

Karta novinářů a karta Nixonovy administrativy
Při získání žetonů vlivu mohou novináři spustit některou z akcí, která může zvrátit hru v jejich prospěch. Pokud však Nixon nasbírá pět těchto žetonů, vítězí.

Pravidla jsou jednoduchá a věřím, že zaujme téměř každého (s výjimkou děti, pro které téma aféry starého politika asi nebude nic atraktivního). Jak již bývá u „her dle skutečné události“ zvykem, na konci pravidel najdete přehled karet a historických informací a příběh za aférou Watergate. Pro samotnou hru to samozřejmě podstatné není, ale rozhodně ji to může posunout zase o úroveň výše. Dozvíte se, že skandál začal tzv. „třetiřadou vloupačkou“, přiřadíte si k obličejům z karet jejich role v celém kontextu děje, zjistíte, že hlavní informátor měl přezdívku podle porno filmu a že při tutlání důkazů zapózovala Nixonova osobní sekretářka novinářům v póze „natažení“, kde demonstrovala, jak údajně náhodou zavadila o páčku nahrávacího zařízení, když sahala pro telefon, což vedle ke smazání mnoha minut podstatných důkazů. Pokud by vám to stále nestačilo, poslední strana pravidel nabízí doporučené zdroje dalších informací. Já si dovolím přidat ještě dva další, a to dnes již klasický snímek Všichni prezidentovi muži a novější, méně známý Duel Frost/Nixon. Můžete se jimi naladit pro hru, dovzdělat se zábavnou formou nebo si zkrátka jen ukrátit čas, pokud zrovna nemáte s kým hrát Watergate, což je ale škoda, protože to stojí za to.

 

Sdílet s přáteli:

Komentáře

Zatím nebyl přidán žádný komentář...

Vybíráme z Bazaru

Root (CZ)
Root (CZ)
Akt. cena: 750 Kč
Končí za: 8 dnů

Nejnovější otázky

další >>

Offcanvas